Martin Rupert - fotogalerie

   Jméno:   Martin Rupert

Narozen:   1976

Celý můj dosavadní život je spojen s Českolipskem a s Dubskou pahorkatinou, ke které mám obzvláště velmi kladný vztah.

Životem jsem se protloukal jako každý, školka, základní škola, nějaká ta zlomenina, potom učiliště, první práce (zaměstnání), vymyslet jak se vyhnout vojně (dnes to mají chlapci jednoduší, i když by vojnu potřebovali jak prase drbání), druhá práce, třetí práce .... atd.

Asi jako každý člověk jsem si i já vyzkoušel fotografování v dětském věku Byly to různé výlety, rodiné oslavy ale nic co by mě nějak vnitřně oslovilo, i když přiznejme si,  koho by v dětství zajímalo něco o kompozici, cloně a citlivosti.

Někdy kolem roku 98 jsem začal registrovat první digitální fotoaparáty, uchvacovalo mě, že někdo dokázal vymyslet tuto technologii. Záhy jsem byl ale velmi rozladěný poměrem ceny fotoaparátů a kvalitou fotografií. Z touhy po dokumentaci svého okolí a svého života jsem si pořídil kolem roku 2000 první digi kompakt a ve své naivitě, že "tohle už fotí samo" jsem začal cvakat spouští jako smyslů zbavený (z dnešního pohledu). Fotil jsem stále a všechno, ale ani jedno procento fotek se mě nelíbilo, čím to ? ... tak přišlo mé prozření o mé naivitě, že to nebude zas až tak lehké. Začal jsem pátrat po internetu, zjistil, že dokonce vycházejí pravidelně fotografické časopisy. Od kamaráda jsem dostal svou první knihu o umění fotografie a to byl nejspíše ten moment, kdy mě fotografie jako obor zcela pohltila. Od těch dob uplynulo cirka šest až osm let a pořád se učím. Dnes už můžu říci jaké témata fotografie mě oslovují a také je preferuji. Je to hlavně krajina a architektura Dubska a okolí, kterou pojímám jako celoživotní dokument se snahou o vzpomínkové fotografie na dětsví (své) a místa sním spojené. V neposlední řadě samozřejmě portrét a momentka spojené s rodinou.

Po dlouhých dvou letech usilovného snažení se v roce 2008 v Dubé povedlo založit fotoklub. Ten jak doufám po počátečním tápání a mírném chaosu, začne fungovat a sloužit k ůčelům jemu určeným.

Zvhledem k tomu, že nemám ambice uplatnit se v tomto oboru, zkouším tak jednou do roka fotografické soutěže abych měl alespoň nějakou odezvu na své fotografie.